Toužím...

 

Toužím se v tajemných dálkách neskrytě toulat,

toužím v oceánech zlatého písku pomalu bloumat.

Toužím krásy světa do nebes vynášet,

toužím se v průzračných vodách nechat nadnášet.

 

Toužím vrcholky kopců urputně dobývat,

toužím si v moři vlnami své tělo omývat.

Toužím hluboké jeskyně tajně prozkoumávat,

toužím se ztrácet a objevit se nechávat.

 

Toužím s nejistotou se vydat do neznáma,

toužím opět bdít u jezera pod hvězdama.

Toužím nevědět, kde budu večer skládat hlavu,

toužím si lehnout se zvuky vodopádu na podlahu.

 

Toužím zmizet a vyjít záhadnému neznámu vstříc,

toužím vyletět z hnízda, v hlavě nemít opravdu nic.

Toužím telefon vypnout, mimo signál dlouho být,

toužím cestovat a čas zbytečnostma netrávit.

 

Toužím prásknout dveřma a klíč od nich zahodit,

toužím v dáli toužit po domově, klidem se naladit.

Toužím vrátit se domů s myslí vyvětranou,

toužím být tou, co přijela s hlavou rozcuchanou.

 

Toužím prožít přehršle roztodivných zážitků,

toužím energii z nich čerpat, ať jsou mi k užitku.

Toužím o všechny se s tebou hned podělit,

toužit pak budeš ty, jen se to chce osmělit!