Vločkomil

Zabíjím vločky dotykem
Jejich krev mi ruce smáčí
Zabíjím je po stovkách
A tisíce mi stojí v cestě
Jsou tak statečné až je to k pláči
Po tisících umírají na kabátě
A každá jiná, každá svoje
Vrhají se do marného boje
Jsou v přesile a přesto prohrávají
Vyhlašuji příměří a jdu se schovat
Je mi jich líto, jak tu tají
Už nechci bojovat
Jsem totiž
...
Vločkomil.