Uzda osudu

Stejně jako ty a stejně jako já,
se obloha mění každým dnem,
každou vteřinou se různí,
představy o živote ,
soužití ve dvou,,
když nad nimi skláníš hlavu,
nafouklou nad ránem,..

Myslíš,
že jsou na tom všichni stejně
že každý to svý má daný,
že do víkendu chybí ještě den,
omyl někde ještě dva..
..a..
Přitom uzdu osudu,
držíš v rukou ty,,