Bažina smutku
Bažina smutku
Vzpomínám na to, co dávno vzal čas
Brodím se minulostí, jak bažinou smutku
Hledám si břeh, co nese jméno Život
Na něm bych vystoupil a hledal svou cestu
Zbavil se všeho, co ke dnu mě táhne
Jak čistý list papíru mohl bych kráčet
Přeseknout provazy, co zpět by mě táhly
Na ranní úsvit zas mohl bych se těšit
Okovy minulosti však stále mne svírají
Ta temná cesta lemovaná mými kroky
Nechce se pod tíhou bahna za mnou vytratit
Narozdíl od té, co před sebou nevidím
Hledám ji těžce, hledám ji poslepu
Jen v nitru doufám, že nadobro nezmizí
A uprostřed nicoty nenechá mě shnít.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Zdravím a děkuji za podělení
Každý si nese svůj příběh.
01.12.2023 17:10:56 | mkinka
Děkuji ti :-) spoustu z nás má v sobě úžasný příběh, ale většinu z nich bohužel nikdo neuslyší...
01.12.2023 19:49:36 | fisus
Silně emoční hledání sama sebe a svýho místa v životě. Je těžký zbavit se okovů...jako by pouta minulosti měla tu moc vzít předem krásu všemu budoucímu... může se to tak zdát...ale je to jen tím pohledem, jakým to sám vnímáš. Kdo se smutku poddá, toho zaplaví, kdo nechce věřit, nevěří... já tak ráda čtu, že tvé dílko končí slovem DOUFÁM... protože to ti do něj i do tebe samotnýho vsunuje naději... a to je zatra dobře!!! Nemůže vyhrát, kdo nekoupí si los, nemůže dojít svých snů a přání ten, kdo neudělá první krok... a za ním další, a oak ještě jeden...a pak...už jdeš...a nános bahna z minulosti...pomalu, po kousíčkách, odpadává.
Krásně jsi napsal. Děkuji, ráda jsem četla.
01.12.2023 16:40:22 | cappuccinogirl
Děkuji ti :-* Už jsem chtěl prolomit své psací mlčení. Měl jsem dnes celodenní školení a už jsem se nudil. Napsal jsem toho víc, ale o zbytek se nepodelim:-) Navíc jsem se chtěl rozepsat na zítřejší drabble hrátky na pp.
01.12.2023 19:48:25 | fisus