Měla tvář věčného smutku
a z očí zář ji zmizela.
Trpké vrásky od zármutku,
vlasy jí padaly do čela.
S kyticí u hrobu stojí,
v myšlenkách vrací se zpět.
Vzpomíná na lásku svoji;
kolik to, vlastně, je let ?
Jeho tvář skryta je za závojem,
a oči, jaké měl, už, ani, neví.
U hrobu stojí se svým nepokojem,
ta podoba se ne a nevyjeví.
Tak dávno ten příběh se stal,
a vzpomínky po čase blednou.
Mráz květy na okna maloval
rukou svou neposednou.
Víc by se mi líbilo na tom konci:
Mráz květy na okna namaloval,
ledovou rukou svou neposednou...
Ale líbí se mi to.
08.12.2023 08:54:15 | DH22
Obkročný rým není jednoduchý, avšak básník vystihl vše, téměř k dokonalosti.
Úchvatně jsi se s tím popral a dobrou radu jsi nám i dal.
Jen tak dál Kane a jednou budeš znám nejenom písmem ;)
06.12.2023 13:33:52 | DeepThink
ach, ta je skvělá... Máš mě zase v hrsti, Kane..
Až mě zamrazilo...
06.12.2023 07:07:56 | narra peregrini
Moc mě těší, že se ti báseň líbí. Děkuji za komentář. :-))
06.12.2023 09:56:42 | Kan
láká k delšímu vyjádření, ale v komentářích níže již bylo řečeno vše :)* Tak jen poklona :)
06.12.2023 10:00:31 | narra peregrini
Myslíš, Kane, že je to možné? Že opravdu, koho jsi tolik miloval, jeho tvář z tvé paměti vymizí a zůstanou jen vzpomínky???
05.12.2023 11:56:27 | cappuccinogirl
Jestli mohu podotknout tak ano. Přibývající věk u nás všech, docela solidně vzpomínky maže. Lidé se kterými jsme žili, které jsme měli na očích, kterých jsme se potmě dotýkali, které jsme milovali jednoho dne zmizí. Že života a časem postupně i ze vzpomínek... prchavý klam bude skutečně idealizován a časem vymizí i ten. Bohužel však není všem přáno dožít se staří.
06.12.2023 04:36:19 | DH22
Věřím tomu, pokud nebudeš mít kolem sebe spoustu fotografií, zůstane ti v paměti pouze idealizovaný obraz milovaného. Teď jsem si všimnul, že Jupiterka to shrnula
do krátkého citátu. :-))
05.12.2023 12:08:02 | Kan
Já na fotografie nekoukám, přesto si dosud pamatuji každý detail, ale možná že časem ten obraz skutečně vybledne, nevím... každopádně vzpomínky...ty jsou důležité, ty je třeba uchovat v sobě, viď... Už se ale příteli těším na nějakou tvoji veselejší... Ne, prosímtě nepiš mi, že tomuhle neporučíš, že co přijde na řadu a taaaak...vždyť já vím... už trošku vím, jak to u tebe chodí...
a děkuji, dnes jsi tak trošku malounko inspiroval ty mne...vlastně včera jsi mne inspiroval...nebo kdy... kdyto k tobě přišla ta kavárna??? Už se mi to trochu... no prostě, inspiroval jsi mne místem a počtem obdsazených míst u stolu, díky.
05.12.2023 16:00:57 | cappuccinogirl
Zatím v seznamu nemám žádnou smutnou, jen takové ze života. To byla jen náhoda, že jsem napsal dvě smutné. Ono se to dobře píše, ale moc mě to nebaví. Nemám smutek rád. Možná za to může zatažená obloha. Je zavazující být inspirací. :-))
05.12.2023 16:18:24 | Kan
Jak moc se cejtíš zavázanej??? :-):-):-)
To nemusíš, nic zavazujícího v tom není... jen jseš studna z které jsem si odčerpala... jseš pro můj dnešek ždibec psavýho štěstí :-)*
05.12.2023 16:24:59 | cappuccinogirl
No, trochu jo, ale s tím se popasuju. Klidně čerpej a, ať se ti daří. :-))
05.12.2023 18:07:07 | Kan
Ať se hlavně daří tobě...přeju ti, ať navzdory zimě nějakej tvůj psavej kořínek pošle veselejší květinku báseňkovou :-)*
05.12.2023 18:16:00 | cappuccinogirl
Tomu, až tak, poručit nelze, ale mám do foroty 4ks., nejsou smutné, ale smíchy se při nich nepotrháš. Ale, budu se snažit. :-))
05.12.2023 18:26:52 | Kan
Nepotřebuju se trhat, nepotřebuju smích, kterej by mně přelamoval v pase...aspoň ne u tvejch básní... tam je beru, jak jdou a pokud osloví, osloví... většinou osloví, umíš to... :-)*
05.12.2023 19:01:05 | cappuccinogirl