Zapomínání

Dívala se na mě
očima jež tolikrát ochutnaly zklamání,
slzy jí hladily zrůžovělé tváře
a ona s mocnou naléhavostí šeptala
ničeho nelituj,
pusť to, pusť to všechno,
to nemělo být navždy,
pusť to po proudu vzpomínek,
nech to zmizet za nejbližším meandrem
a zapomeň,
vždyť vše plyne
a něco může prostě plynout rychleji
ztratíš to,
když budeš chtít
a vydržíš chvilku šlapat vodu
Dívala se na mě
pak už beze slov,
na obou lících slané stužky
rozmotané navždy,
dveře jsem nechal otevřené
dovnitř vběhla černá kočka
moc jsem si přál běžet s měsícem
ale on se mnou nechtěl...