Cesta pútnika
Niet ničoho, čo poteší mi dušu
nezáleží už, kde a s kým som,
nemierim k srdcu nabitú kušu
zmením sa na skalu, prázdny dom.
Porozprával by som ti o tom
ako podám do ničoty
chodím sám nocou, dňom, životom
a čo ty?
Strach a beznádej ma majú v moci
láska, vraj prežije aj bez pomoci.
Hoci!
Najťažšie je to v noci.
Smuténka... a tak pravdivá, až i mé srdce...
víš co, Irone... nabízím ti své ouško k rozprávkám... o životě, o čemkoli, kdybys někdy potřeboval a té samoty bylo na tebe moc... dobře??? :-)*
11.12.2023 11:13:46 | cappuccinogirl