~~~~~~~~
Jsi naše radost ze života
jsi naše malá,hebounká,
jsi naše trošku vrtošivá
jsi naše kočka bělounká.
Jak zamňoukáš
hned vím co by jsi chtěla,
pohladit,podrbat,pomazlit
i z ruky vodu by jsi pila
do svetru se necháš zabalit.
Jak někdo na zvonek zazvoní
hned blízko dveří čekáš,
ale tak že se pak rychle zmizí
když přijde někdo
koho neznáš.
Ráda se projdeš po chodbě
ale jak třeba výtah zahučí
koukneš se na mě prosebně
a honem mi skončíš v náručí.
Jsi naše malá a roztomilá
někdy bych tě však roztrhla,
pár květináčů jsi přesadila
a co já?
Znovu jsem kytky sázela.
Ale jsi pořád naše milá
hebounká kočička
roztomilá.
Mňau.
~~~~~
...jsem kočkomil...takže jim taky pokaždý odpustím, co provedou...;-) to kdybych uměl s lidmi...
14.12.2023 20:57:23 | Marten
Jako by jsi Květuško psala i o té mé milované, mám Světlušku, taky všecko rozdrbe a já ji zato ještě pochválím, je jí vše dovoleno:-)), jsou to prostě heboučcí miláčci.
14.12.2023 20:03:56 | CULIKATÁ