Balada o vánočním stromku

Na vánoce ve vánici Karel jde krást borovici!
Sníh se sype, vítr kvílí do lesa když s pilou
pílí:

Hajný Řehák není dřevák les on si bedlivě hlídá
a nejvíce borovice ty má rád ze všech nejvíce.
A tak i on za vánice jde , leč hlídat borovice.

Setkání to , ale pozor brzo se však mění v horor!!
Karel našel v té vánici pěknou malou borovici.
Popad pilku , řezal chvilku , borovičku svou už má
a domů s ní pospíchá.
Spěch ten bývá špatný rádce.
Ostražitos Karel ztratil jeho plány hajný zhatil.
Pilky jeho řezání zaslech hajný za strání.
Les on velmi dobře zná a za zvukem pospíchá : '' I pro
pět ran do čepice , že mi kradou borovice!!!,,

Přesvědčí se ve chvíli věru , že se nemýlí!!
Tam , kde rostli samé smrky, téměř na dosah ruky:
,, Safra pět ran do čepice mihnula se borovice!"

Pro takové případy má hajný své nápady.
Už nabíjí brokovnici , a co více k tomu říci?
I když vzteky běsní , šílí přesně míří, dobře střílí.
Nejdřív zahléd borovici vzápětí čísi zadnici.
Nezaváhal ani chvíli nabíjí, míří a střílí.

Dodám ještě pro pořádek, trefil přesně Karlův zadek.
Vše nabralo rychlí spád Karel začal strašně řvát!!
V závějích se v mžiku válí , zadek ho ukrutně pálí.

Hajný totiž v okamžiku použil jeden z nejlepších triků , známí jeho okolí , totiž
náboj se solí!!!

Z toho poučení plyne : když nechceš skončit v nemocnici
nekraď nikdy borovici!!