Tam, kde není slyšet křičet vrány
Tam, kde jsem pohřbil svého srdce dámy
Tam, kde už slunce svůj domov nehledá
Tam je má duše hluboko pohřbená
Tam, kde není slyšet žádný smích
Tam, kde v tichu a tmě poletuje sníh
Tam, kde naděje, láska i víra mají svůj hrob
Tam je jen pustina, co nemá hranice ani strop
Tam, kde štěstí umrzlo pod vrstvou ledu
Tam, kde sám se sebou žít nedovedu
Tam, kde zoufalství a pláč našli svou cestu
Tam si má mysl vybrala beznaděj za nevěstu
Tam, kde noc, temnota a prázdno se snoubí
Tam, kde každá rána víc se prohloubí
Tam, kde uslyšíš jen kyvadlo promarněného času
Tam budeš svědkem mého nekonečného zápasu...
Ať je tvé tam kdekoliv, pokusím se bejt co nejvíc s tebou, kdybys potřeboval ruku, co podrží. JSEM TU, příteli!!! Snad víš...
20.12.2023 09:19:33 | cappuccinogirl
Je moc milé, co píšeš a já si toho opravdu vážím. Ne každý by mi nabídl to, o čem píšeš. Moc ti děkuji :-*
20.12.2023 13:39:07 | fisus
Už tě malounko znám... odtud a z PP...dost nato, abych v souvislosti s tebou naprosto zapomněla na slovo "lhostejnost"... vím, že kdyby ti bylo fakt zle, moc toho pro tebe udělat nemůžu, ale už to, že si máš s kým promluvit, je dobrý...a samota není, aspoň pro tu chvíli, tak tíživá. Příteli drž se!!! Vydržels vše doteď, vydržíš to i od teď!!! A snad tě aspoň trochu povzbudím připomenutím, že nenajdeš na světě člověka, v jehož životě by bylo všechno, ale fakt VŠECHNO A FURT špatně. Ani ty to stopro nejsi...:-)*
20.12.2023 13:45:31 | cappuccinogirl
Moc mě těši tvá slova i to, že zůstáváš mým věrným čtenářem..... A máš pravdu, že kdybych propadl do svých stavů, tak mi nemůžeš pomoct a hlavně by ses o tom ani nedozvěděla. Když mi v minulosti vždy plně nastoupila schizofrenie, nevěděli to ani lidé kolem mě. Ale už přes rok to zatím zvládám a držím "to druhé já" pod kontrolou a na uzdě.
20.12.2023 13:58:26 | fisus