Vnukovi.
Vnukovi.
Dívám se na vnuka, jak učí se psát,
dívám se, jak první čte řádky.
Pod vousy musím se usmívat,
když komolí slova u pohádky.
Přetěžká práce je to, dědo, vždyť víš,
od toho psaní, mě, ruce bolí.
Já vím, že ty to, jistě , pochopíš,
a stát nebudeš za mnou s holí.
Máš pravdu, vždyť jsme parťáci,
když učil se tvůj táta, vím, jaké to bylo.
Vidíš, jak v životě se role obrací ?
Teď na něm je - dokončit dílo.
Komentáře (16)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskMoc krásně napsané, jo utíká to jak voda, ještě nedávno jsem očima usměrňovala ruku při psaní vlnek mého syna, kterému je 32 a příští rok jeho syn, můj vnouček jde do 1. třídy a začne to nanovo.
22.12.2023 20:39:14 | Marťas9
Utíká, ale je to krásné, když člověk vidí, jak ty děti rostou a daří se jim. Hlavně, aby si vzpomněl na to, jak těžké to bylo, když se sám učil. Já se přiznám, že jsem na to málem zapomněl, ale rychle jsem se dal do latě. Děkuji za komentář. :-))
22.12.2023 22:08:46 | Kan
Moc se mi taky líbí, tato báseň
22.12.2023 15:56:08 | Anfádis
To mě moc těší, děkuji za komentář. :-))
22.12.2023 17:05:22 | Kan
Kane, moc krásná báseň :)
Měj se skvěle :)
22.12.2023 14:12:08 | Ondra
Jsem rád, že se ti báseň líbí. Díky za komentář. :-))
22.12.2023 15:31:14 | Kan
Tenhle štafetovej kolík je věčný... a každej se při jeho předání pousměje... ráda jsem si našla tvý řádky, dědo Kane... kdybys chtěl, taky ti někdy přečtu pohádku, ju??? :-)*
22.12.2023 13:12:15 | cappuccinogirl
S tím čtením to nebude jednoduché. Mám totiž s šohajkem domluvené, že mi bude, až mu to čtení půjde lépe, číst pohádky tak dlouho, dokud neusnu. Nemůžu ho o to připravit. Ale, jako alternativu tě budu vést v patrnosti. :-))
22.12.2023 13:35:09 | Kan
bejt alternativa za tvýho vnoučka je pro mne ctí, příteli... kdybych se náhodou dlouho nedostala na řadu, se pasuju taky do role posluchače... bo mně pohádky nikdo nečte :-)
22.12.2023 13:47:44 | cappuccinogirl
Vždyť máš doma cérky, tak je zapřáhni. Jedna pohádka - snídaně, dvě pohádky - oběd, tři pohádky - večeře. Nebudou pohádky, nebude bašta. :-))
22.12.2023 15:34:31 | Kan
Už vidím, jak mi 18tiletá čte Povídám povídám pohádku:-)
A u té 15tileté je to ještě daleko míň pravděpodobný :-):-):-)
22.12.2023 16:54:46 | cappuccinogirl
Dej jim důvěru a uvidíš. Pár vlídných slov a můžeš si je namazat jak máslo. :-))
22.12.2023 17:04:37 | Kan
A nebo obráceně...si namáznou ony mne:-):-):-)
když byla ta starší nemocná, asi před měsícem, hádej, kdo jí čet pohádku o modrým kocourkovi???:-):-):-)
22.12.2023 22:12:10 | cappuccinogirl
Kdo jiný, než máma ví, co potěší, na smrt, nemocného mazlíka. Tím se i ona dozví, podle toho, jak to na ni působí, co pomáhá v těžkých chvílích. V mé generaci se osmnáctileté dávaly, jak na běžícím páse a dnes to jsou ještě děti. A je to tak správně. Moje žena měla 19 let když jsme se brali, a to jsme nemuseli. :-))
22.12.2023 22:48:00 | Kan
Dnešní doba je hektická, zrychlená... možná i proto se usmívám, když zjistím, že existují momenty, ve kterých děti s tím předčasným "dospěním" zas až tolik nespěchají:-)*
22.12.2023 23:03:54 | cappuccinogirl
Nic je k tomu nenutí. Doba na to nahlíží jinak, než za mého mládí. :-))
23.12.2023 10:32:36 | Kan