Metronom polibků

Polibek sem, polibek tam
Plašil jsi čas prázdnými doteky
Užaslý že ony tu prázdnotu necítí

Polibek sem, polibek tam
Hleděl jsi přes jejich ramena
Hlavně se nepotkat s jejich pohledy

Polibek sem, polibek tam
Nepamatoval sis ta líbaná ústa
Ani odér jejich rafinovaných parfémů

Polibek sem, polibek tam
Kolikrát ležel jsi vedle nich sám
Zpocený hrůzou z pohybů bez lásky

Polibek sem, polibek tam
Počítal jsi usměvavé půlměsíce
Než zas uslyšíš ta jediná správná slova

Kdy pevně tě držíc za ruku zašeptá ona
Že tam venku chodí tvé uvnitř
A uvnitř můžeš klidně vyjít ven
A pak zastaví tvůj metronom polibků
Jedním nekonečným políbením