Procházka lesem
Slunce svítí,
cesta křupe,
v okolních kopcích
se něco klube.
Stromečky malé
derou se přes sníh,
lehce se koukají,
kde je ten vesmír.
Je jich tu spoustu,
brášku vedle,
v okolí se tyčí
starý dub a jedle.
Ty štěstí měli,
Kůrovec sytý,
sežral jen smrky
v nich byl zarytý.
Tak teda nanovo
deštík a snížek,
ať jsme až do nebe,
k vesmíru blíže.