Osudová

Co osudové jest,
to člověče neměň.

Najít chtěl bys lest
a pro tu lest i mnoho cest
a špínou, bahnem
plazit se a po kolenou lézt.

Duchem zlým se nechat vést,
tam kde samé peklo jest,
a jedem, vínem
trávit se a nechat si hlavu plést.

Zlatem a stříbrem zaslepit svou duši, co stejně ďáblu upsals již.
Zmást smysly, tělo drancovat, dokud dýchá, ačkoliv srdce netepe již.