Keltská spona

                                                           Keltská spona

Oblouky ladné, jako keltská spona

nade mnou svými rty vykreslí ona,

když s polibkem přispěchá ta vysněná útěcha,

než laskavá noc si převezme moc.

Sotva skloní tvář, mě oslepí zář

zlatavých vlasů, z vysněných časů

a nebeských očí. „Ať hlava se točí!“

mně prolétne hlavou, „vždyť v tu chvíli pravou,

když spatřil jsem tebe, se duší co zebe,

rozlije máj a mrazivé peklo změní se v ráj,

kde ruku v ruce jde s Gerdou Káj