Kolik váží duše
Kolik váží duše
Anotace: Volná asociace na výklad z hodiny biologie. Drobnost.
Když zemřeme,
vydechneme všechen vzduch?
Nevím,
nikdy mě neovanul
vzduch prchající před hrobníkem
Duše prý váží
jednadvacet gramů,
proč mě tíží
jako tuny železa?
A čerstvý vzduch
otepluje krev,
už roztály ledy?
Splácím
svůj kyslíkový dluh,
život je ale lichvář
Drtí mě jednadvacet gramů
Když se do hrtanu
dostane smítko,
vykašleme je
Některé věci
však nelze vykašlat,
ořechy, žvýkačky a bezesné noci
Můj pradědeček
i jeho matka
zemřeli na tuberkulózu
Kašlali krev,
já vykašlávám
svých
jednadvacet gramů duše
Komentáře (24)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
... Taky jsem měla takové myšlenky v osmnácti.... psaní dost pomáhalo... jinak vzdoruješ generaci tuším s těmi 21 gramy a Nerudou :) jen tak dál :)
13.01.2024 21:04:22 | Loveless
Úžasná báseň, tíha je veličina i rybí duše je bílá jedenadvacetinou...
07.01.2024 10:06:59 | básněnka
:-((. Hodně dobře napsané, skvělé. A už mi to v hlavě šroubuje a je o čem přemýlšet:-)
04.01.2024 15:25:43 | CULIKATÁ
Budu stručná. S laskavým dovolením si ji uložím do oblíbených děl, protože něco takového se zde jen tak nevidí. Výborně!
04.01.2024 14:15:44 | Vivien
Moje duše určitě váží víc, po vánoční náloži rodinného štěstí.
04.01.2024 13:28:06 | Jiří I.Zahradník
Ta báseň je úžasná... mně se teda zdá opravdu hodně "o něčem", moc ráda jsem četla!
04.01.2024 13:27:13 | cappuccinogirl
Poezie není o prvoplánové libosti, tuším, a podobné téma není jednoduché zpracovat bez klišé. A Tvých 21 gramů, Lesní žínko, mě někam dovedlo, kam by poezie vést měla ;) Děkuji *
04.01.2024 09:13:08 | Ophelia81
To já děkuji! Protože zrovna od Tebe mají taková slova velkou váhu!! :))
04.01.2024 10:58:14 | Lesní žínka
Moje maminka ji měla taky, chodila si jako malá hrát za dětmi a u nich doma ta tuberkulóza byla. Tak jako je v knize od Remarque Tři kamarádi a nebo Co život dal a vzal od Donaldové. Jsou to moje oblíbené knihy. Jednadvacet gramů duše by mohlo být i nenarozené dítě. Žal. Mi to u těch ořechů vytáhlo vzpomínku. Dcera kdysi na long Islandu hlídala u židovské rodiny tři děti a oni jí v New Yorku platili školu. Jezdívala tam trajektem. Byla tam i když padala dvojčata. No a ten malý chlapeček se jim zalkl kouskem oříšku, dostal se mu do plic. Dlouho ležel v nemocnici, bylo to vážné...a tak hezký den přeju.
04.01.2024 08:02:37 | Philogyny
básnička se mi obsahově nelíbí, dělá dojem zbytečné temné pózy, jak říkáš "drobnost" je to sice drobnost ale tu krev a smrt tam stejně dám... zatímco výchozí realita školní hodiny je možná nudná, ale nabitá životem, smíchem, pubertou.
To je moje hlavní námitka, proč bych básničku do soutěže nevzal, jinak je napsaná dobře, spisovně a bez chyb.
04.01.2024 06:51:12 | Ezop
Naprosto chápu, co se ti na tom nelíbí. Nicméně "nabití životem, smíchem, pubertou" nemusí přece zažívat každý. Ano, je to krásný věk, ve kterém člověk zažívá beze sporu spoustu dobrého, ale neznamená to bezpodmínečný pocit "nabití životem...", jak píšeš. :) Temná póza to možná pro někoho je, ale moje krédo je - kde jinde být naprosto a totálně upřímný a čistý, než v poezii. Nelibuju si v temnotě, ale připouštím si ji, když ji cítím, nestydím se za to. :)
Ale vážím si tvého názoru,
04.01.2024 08:29:12 | Lesní žínka