Do tmy se dívám,
po hvězdách, po hvězdách pátrám.
Chvíli si potichu zpívám,
pak ztichnu a chátrám.
Kdyby, tak, hvězdy věděly,
jak do tmy za nimi hledím.
Neví, že každou neděli
pod černou oblohou sedím.
Vytáhnu hvězdářský dalekohled,
aspoň se podívám, jak se jim daří.
Když jsem se podíval naposled,
zlatavé úsměvy měly v tváři.
Zas čekám na hvězdy usměvavé,
na jejich píseň, jak stříbrná nit.
Až vyplují na nebe tmavé,
ať můžu je za lidi pozdravit.
moc pěkné, snivé :)
06.01.2024 20:23:53 | narra peregrini
To mě těší, děkuji za komentář. :-))
06.01.2024 20:43:48 | Kan
Kane, zlato, ty jsi jeden z těch nej mluvčích lidskýho živočišstva na Zemi. Mluv, mluv ke hvězdám často, tobě jistě budou rozumět, jsi ideální poutník v dálkách, jež jsou nedotknutelný. Umíš k nim proniknout, umíš k nim zvednout svůj pohled tak, abys viděl...pronikneš i mlhovinou, věřím:-)**
06.01.2024 14:45:06 | cappuccinogirl
Brzdi, holka, tolik superlativů si snad, ani, nezasloužím, ale, i tak ti děkuji za komentář, i za pochvalu. :-))
06.01.2024 14:54:15 | Kan
V hvězdnejch sférách se brzdit nedá... bo tam je dráha mléčná, ne brzdná :-):-):-)*
06.01.2024 17:18:38 | cappuccinogirl
Na to není co odpovědět, než to, že máš, nejspíš, pravdu. :-))
06.01.2024 17:59:35 | Kan
Vím o hvězdným brzdění vlastně kulový,ale ty pokud jde o hvězdy prostě nebrzdi a užívej si je tady odspoda mi ten jejich "svět" připadá nádherný
Nevím jak bych hodnotila z jiné perspektivy :-)*
06.01.2024 19:52:53 | cappuccinogirl