Andělem
Až jednou...
jednou se stane
přijde ta chvíle,
jenž neříká Ti pane.
Nastane soud,
tam vyřkne se ortel
zda dobře jsi žil,
nebo dělal bordel.
Názoru je víc
já věřím tady tomu
těším se, až opět potkám
zesnulou rodinku z domů.
Možná, že odchod bude snažší,
když něčemu věřím
neklepu se před smrtí,
nahoru se těším.
Však ještě chvílí vyčkat
své blízké si hýčkat,
smát se spolu s nimi
vymýšlet kraviny.
Každý máme svého strážného anděla,
který nás do výšin povznáší i tady na světě.
Lásku, přátele, rodinu...
A až se všichni jednou sejdeme v našem domově
tisíce spřízněných duší obejme nás hřejivě
a nekonečná blaženost prozáří nám cestu věčnou.
A zatím, udělejme si to tady co nejkrásnější a nikdy neztrácejme naději.
Nádherná báseň :-)
15.01.2024 13:11:41 | Srdce jako v bavlnce
Přesně tak, máš tak citlivé a vnimavé srdíčko jako já, popsala jsi to velmi pěkně. Měj se krásně.
15.01.2024 13:38:18 | Marťas9
Děkuji Ti, také se měj krásně. :-)
15.01.2024 14:19:04 | Srdce jako v bavlnce
Smrtí nic nekončí, naopak, začíná další dobrodružství.Pěkně jsi to pojal:-)
12.01.2024 18:35:45 | Jeněcovevzduchukrásného