Mistr
Mistr
hlavu vzhůru, v očích zášť.
Jednou poznat-to, žel stačí,
Teď už se mu neschováš.
Čte si v tobě jako v knize,
rychle vnímá písmena.
Za chvíli mu to na nervy leze...
Tak pár stránek vytrhá.
Bezohledně, pro potěchu,
teď výsměch půlí jeho tvář,
ničí tě dál beze spěchu,
nesnaž se už...prohráváš.
Klesáš k zemi,
"Štěpáne!"
V jeho tváři soucit není,
zavrčí jen: "Teď už ne."
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
já mám takovou obravu, že jsou lidé, kteří zkrátka milují ty, kterých se nejvíce bojí. to je sice strašné, ale je to tak.
08.06.2008 21:57:00 | Já Esther Ruth
Mistři jsou někdy i takoví. Pokud dlouho pracuješ na svém díle a člověk s titulem ti to roztrhá, pak si řekneš, že v té činnosti vládne cechovní zřízení, které nikoho nepustí, resp. nezařadí, teď si něco vymyslím, na nějakou výstavu. To by naštvalo. Ti ostatní učedníci si cení svého mistra, protože je pochválil, ale ten neúspěšný si jej necení. Je to poznat, vždyť se říká, kolik zdraví stojí sezení u počítače-viz externalita zkažených očí.
02.07.2007 21:16:00 | Ing. Václav Kovalčík chce zlepšit svět.
Když nad tím tak přemýšlím...kdo je můj idol? Já asi žádný nemám :-)
23.04.2007 13:35:00 | Rhiana E. Nebresk
Zdar. Dal bych tak 90, trochu mi nevím o čem je. Ale těch 10 je napovzbuzení a přivítanou.
02.04.2007 22:00:00 | Gregy
Ahojky, vítám!...
Ta básnička je dost dobrá, jen občas tam trošku nesedí rytmus... ale 100% :)
02.04.2007 21:09:00 | prostějanek