Z dětství.
Z dětství.
U starých domů, ve starých dvorech,
po starých láskách zůstal jen stín.
Balkony s prádlem,
za okny pažitka, hned vedle rozmarýn,
kapička rosy na květu neuvadlém:
břečťan na zašedlých zdech.
Ta vzpomínka hřeje, i pálí;
kolik je tomu, už, let ?
V chodníku díra, tak, jako včera,
když vdávala se havířská dcera,
to byl jsem tu naposled:
často jsme spolu si hráli.
Dnes vracím se zpět, do paměti,
vidím je, kolem sebe, všude,
když byli jsme, ještě, děti.
Starý dvůr, plný je vzpomínek:
navěky v mé duši bude
hřát mě, jak malý plamínek.
Komentáře (24)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Jednou za rok, dva, zajedu do starých Nuslí, zaparkuji na velkém dvoře a koukám jak ty dva stromy na které jsme lezli velmi zmohutněly.Píšeš moc hezky Kane.
15.01.2024 19:51:27 | Jeněcovevzduchukrásného
A najednou člověk zjistí, že ten dvůr není tak veliký, jako byl v našich vzpomínkách. Děkuji za pěkný komentář. :-))
15.01.2024 20:36:49 | Kan
Nějak jsi mi připomněl Hašlerovy Zámecké... moc hezká básnička... je vzpomínková, ale mne vehnala až dál, do časů, co nepamatuješ...takové ty kramářské vyprávěcí písně... mám je ráda.
Lidé by si měli chránit své vzpomínky. Ale s nimi je to zvláštní. Někdo si třeba z dětství pamatuje všechno a já už teď...skoro nic... a přitom bylo hezký.
Zdravím tě do tvýho dneška Kane, ať je fajn.
13.01.2024 16:31:48 | cappuccinogirl
S mou pamětí je to to samé. Těch podnětů bylo v dětství tolik, že se neuchovaly.
Díky za komentář. :-))
13.01.2024 17:14:29 | Kan
Já beru jako docela zvláštní, až nespravedlivý, možná, že některým se uchovaj... třeba můj bratr si pamatuje stopro všechno...jsem kolikrát úplně , chtěla jsem napsat najehlená, ale ne, já mu ty vzpomínky přeju... ale asi je někdo nepřál mně:-(
13.01.2024 17:17:39 | cappuccinogirl
Třeba jsi své dětství neprožívala tak intenzivně, jako tvůj bratr. Já měl plno zájmů a všechno se uložit nedá. :-))
13.01.2024 17:29:11 | Kan
Že by to u těch vzpomínek bylo takhle "jednoduchý"??? Nevim, vypadly mi i věci, který, když mi je oživil, bych hodnotila jako "hodny k zapamatování"...ale tak asi to můj mozek vyhodnotil jinak...pozoruju ale to samý i u mejch holek...taky "vypustily" ledacos z toho, co já si "držím"... až mne to někdy mrzí... ale co už, asi maj zas po svým nastavený ty svý paměťový šuplata:-)
13.01.2024 17:34:30 | cappuccinogirl
V paměti zůstává jen to, na čem jsme se citově podíleli. To ostatní uvolnilo místo hlubokým prožitkům. Tak to vidím já. :-))
13.01.2024 18:15:30 | Kan
Tak tohle je asi pravdivý, bo logiku to má... ale o to děsivější... bo moje holky například si vůbec nepamatujou některý vejlety, dovolený a to se jim tam líbilo, tak tam bych nějakej citovej podíl docela čekala... ale asi nebyl tak hlubokej, jak jsem si myslela a to mne teda fakt mrzí, bo já na ně jezdila hlavně kvůli nim. Já si jdu pro tu čokošku, a fofrem...:-)
13.01.2024 18:18:58 | cappuccinogirl
Ty vzpomínky, zřejmě, ustoupily něčemu, pro ně, důležitějšímu. Jestli byly malé, pak děti žijí tady a teď a pokud bylo těch zážitků, najednou, hodně, pak se nediv, že si to nepamatují. Zřejmě nebylo nic z toho tak důležité, aby to stálo za zaznamenání. S tím se, už, musíš smířit.:-))
13.01.2024 18:24:33 | Kan
Moc hezký obrazy z dětství. I určitý detaily, který si člověk pamatuje celý život.
A líbí se mi i nevšední formy ve slokách, třeba ve druhé "abc-cba" a ve třetí "aba-cbc"...
13.01.2024 13:58:39 | Koala
Jsou to jen střípky vzpomínek. Jsem rád, že se ti báseň líbí. díky za komentář. :-))
13.01.2024 17:11:45 | Kan
Pěkná, Kane...
13.01.2024 13:56:34 | Žluťák