Země stínů

Den co den já stále bloudím v myšlenkách.
Sním o elfí říši, o ohních na lukách.
Nemám chvíli klidu, spánek přemáhám,
snů se někdy bojím, noční můry mám.

Když ve chvíli slabé představám se vzdám,
skutečnost já náhle od snu nepoznám.
V zemi temných stínů stále bloudím já.
Ne náhodou chvátám, před něčím utíkám.

Utíkám a hledám bránu do mých snů.
Vždyť už dávno tuším, že bez ní neusnu.
Venku rozlévá se světlo letních dnů.
Já však stále vidím jenom noční tmu..

Démon tmy se blíží, stále blíž a blíž.
Bojím se a doufám, že nenajde mou skrýš.
V bodláčí se krčím, ani nedýchám.
Naději už ztrácím, i když šanci mám.