létá si
noční můra myšlenek
má křídla hedvábná
podobná lásce
jak víří v černé tmě
rudými záblesky
pak shoří na prach
nezbude nic
jen prázdno
leč
mám sama sebe
každé ráno v zrcadle
dotknu se tváře
usměju se
a to
je nejvíc
Dokud najdem sílu k úsměvu, není ještě tak zle. Úsměv je vzpruha. Lék. A velkej dar, kterej nám pomáhá zvládat spoustu věcí v životě.
Příjemný večer přeju:-)*
17.01.2024 20:55:29 | cappuccinogirl
Myslím si, že mkinka Tvou báseň dobře okomentovala, připojuji se k ní :-) ... a děkuji, Andělko, ráda jsem četla :-)
17.01.2024 20:52:01 | Helen Mum