Sbohem mí přátelé, mí společníci,
nastala chvíle odejít.
Byli jsme skotáci, byli jsme uličníci,
co znali jenom lumpačit.
Jedna, i druhá kapsa vysypaná,
ruce nás nebolely - od nudy.
V poledne, to byla naše rána,
taky nás nazývali pobudy.
Oknem jsme vlezli zpátky,
když vykopli nás za dveří.
Zepředu, či zadními vrátky:
byli jsme všiváci a gauneři.
A tak se loučím, s vámi, bando líná,
čeká mě svět, nebo, taky, šibenice.
Odcházím, kdyby aspoň jedna prosebnice...
pod okny, někde, hraje mandolína.
Ono to tak nějak bude. Za ta léta se toho ve mně mohlo pomícha, že už nelze tvrdit , co jsem, nebo nejsem já. Nebudu tě cupovat, když nemám argumenty, ale potvrdit taky nic nemůžu. Takže se jedná o fikci, ovšem nepotvrzenou. :-))
20.01.2024 10:27:01 | Kan
Podle mýho, Kane, ty prosebnici nepotřebuješ... obhájíš si vše sám, co je "neobhajitelný", to obhajovat nebudeš, jseš rovnej chlap...
Na mandolínu neumim, každopádně pokud ti to pomůže, já tam nahoru pošu o tobě pár slov... riskneš to??? Mám??? :-):-):-)*
19.01.2024 13:45:35 | cappuccinogirl
Jéjej, to není o mé cestě nahoru. To je o napraveném hříšníkovi: proto " Nový život ". To jsme si, děvče, nerozuměli. :-))
19.01.2024 14:13:34 | Kan
Já tě nahoru taky nestrkám, nijak tě tam necpu, jen jsem nabídla, že prohodím tím nebním směrem pár dojmů z tebe:-)
A jak má jedna poznat, že ten napravenej hříšník nejseš ty??? Vždyť bys klidně moh, ne??? :-):-):-)*
19.01.2024 17:27:35 | cappuccinogirl
Vždyť už jsem několikrát psal, že moje básně jsou fikce. Jen ty o těch dvorech, to byly moje vzpomínky. Nalistuj si v deníčku, kam sis to zapsala. :-))
19.01.2024 18:58:47 | Kan
To bych musela najít ten deníček:-):):-)
Zatra, když já to holt mám jinak tak tak nějak předpokládám, že se do těch dílek jaksi promítáš:-)*
a tady do téhle bys mi fakt docela seděl, bi já bych si tě dovedla představit, jako napravenýho:-):-):-)
Tož ale dobře, tak to nejseš ty, nejseš napravenej :-):-):-)
Každopádně báseňka je fajn, ať jsi v ní napravil kohokoliv obecnýho :-)**
19.01.2024 19:12:43 | cappuccinogirl
Prostě to tak je. V životě jsem potkal spoustu, různě potrefených lid, tak snad, nějak, podvědomě tahám vzpomínky. :-))
19.01.2024 21:19:01 | Kan
Ok... pokud ale taháš z toho, co tě potkalo a tak nějak to v sobě zpracováváš, pak už je to snad i takovej "Kan"mix :-):-):-) Takže pokud tě v tý básničce cejtim, není na tom nic divnýho:-) Prostě jsš tam, ať chceš nebo nechceš...:-) I když ty mi to teď možná zas vyvrátíš a tuhle ccino-teorii rozcupuješ... :-)
Je ti jasný, že se jen tak nedám:-)* Ale na druhý straně- poslechnu na povel. Stačí říct DOST a já to utnu, ani neceknu, nemuknu, faaaakt:-)*
19.01.2024 22:19:33 | cappuccinogirl