Stáří
Stáří
Stáří
Ťuky, ťuk.
Můžu?
Vlastně se neptám.
Bohužel musím...
Kůži
heboučkou
vysouším nerado.
Vlásky
barvím
na stříbrný nádech.
Tvář
dělím
na několik etap.
Jiskru do očí
vracím
neustálé.
Uši čistí
noční
meluzína.
Záda zklidňují
žalmy
a svatá jména.
Dělám vše,
abych
nebylo odhaleno.
A
přece
zbytečně.
Zrcadlo říká pravdu...
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tahle je neuvěřitelně skvělá. Moc ráda jsem se podívala na stáří "tvýma očima" a vidím milej obrázek, ať je to jak chce, mně jsi připomněla Babičku od Boženy Němcové a to byla tak "kouzelná" žena... děkuji. Krásný den přeju.
25.01.2024 10:55:53 | cappuccinogirl
Děkuji moc Cappu za překrásný komentář. Poslední dobou přemýšlím co zde hodím do placu. Sem tam mě něco osvítí.
25.01.2024 11:27:13 | Marťas9
Marťásku, jó, znám a krásně jsi to uchopila (pochopila).
Povedlo se ti to, to stáří :)) .. ale fakt se směju, protože jsi mladší než já
25.01.2024 06:09:10 | Anfádis
Díky Vladěnko za komentář. Až po té padesátce jsi všímám jak se všichni začínáme nenávratně měnit, ale to je stáří, s tím se musí počítat. Letos 54 a někdy mě plotýnky tak štvou, že si připadám na víc.
25.01.2024 06:50:44 | Marťas9
Vždyť říkám... jsi mladice... vše je relativní.
Máš pravdu ale, že vždycky po 10 letech: třicítce, čtyřicítce, padesátce přichází stárnutí skokově, ale pak si na to člověk zvykbe, naučí se s tím žít... chacha...
A co teprve po šedesátce...to je jiná liga!
Tak hlavu vzhůru!
25.01.2024 06:57:28 | Anfádis
To máš fakt pravdu...
Teď mám období asi zvykací. Takže úsměv na tvář, pustit si dobrou muziku, říct si hlavně zdraví a nic neřešit. Pa, pěkný den Vladěnko.
25.01.2024 07:24:27 | Marťas9