Oranžový poutník

Dívala jsem se na měsíc
a byl jiný.
Já vím,
že každý díváme se z jiné strany.

Měřím Tě lásko pohledem
a obraz Tvůj na stěně.
Věřím Ti a stále vypadáš krásně.

Motám se jako po opici
kvůli tomu náledí.
A jak je Tobě,
když počasí se škaredí?

Maluješ ještě krásné sny?

Je poslední leden
a pár básní zachraňuji před košem.

Chceš je číst?

Ráno rohlík
a nohám se nechce.

Obejmutí, prosím.
Skutečně a něžně.

Namalujeme si měsíc spolu
v Tvých rtech
a půjdeme do úsměvu.

Třeba jednou
dáme knihu.
My dva z dalekého portálu.

Nazdar, mimozemšťanka
Ti dýchá u týlu.
Kde přistaneme?

Pohádka to bude
z osmého světadílu.