každé ráno vždy když vstanu
zakopnu o šňůru k stanu
přerážím si svoje hnáty
o ty hnusné dozidráty
vypadnuté z hnízda ptáče
najde kočka podle pláče
proto tiše snáším muka
však nůž hledá moje ruka
řežu šňůru k stanu kůlu
já mám na to času fůru
řežu sice pomalu
jednou vás však dostanu
až stan k zemi smutně padne
nezakopnout bude snadné