Když v okně vídáš
Zapálenou svíčku
A světlo tě láká jako můru
Nemusíš ho poslechnout
Nemusíš si spálit křídla
Ale běžet bys měl
Upalovat jako o život
Nalodit se na záchranný člun
Budeš mi pak vyprávět
O korálových útesech
O pavučině, na které se třpytí rosa
O kohoutích zápasech
A já ti ustelu postel
Vymaluju dětský pokoj
Na chápavě modrou
A počkám až se přecvakneš
Na vyšší verzi
Miláčku…
fajn kus i pro hackery, to by se i robot u zdrojáků mohl dát naprogramovat*
02.02.2024 12:06:57 | J's ..
1101010 1110011 1101001 100000 1101000 1100101 1111010 1101011 1111001 100000 1110011 1101100 1101111 111111 111111 1101001 1110100 1100101
20.03.2024 01:20:07 | gaspacho
závěr s nečekaně slengovými výrazy mě ruší, jinak je básnička výborná a cenná, zvěstuje starou pravdu o úplné rodině, ale zároveň muže neomezuje, přeje mu zápletky a dobrodružství na mořích (jimiž muži rádi vytahují) to je v pořádku, jdi do světa ale usiluj o správnou věc, o tom mi pak budeš vyprávět a já (domácí puťka od velkého dítěte) tě budu obdivovat. To je hezké a už stačí, přecvakávat netřeba. Básnička se mi líbí.
02.02.2024 07:08:51 | Ezop