Poslední polívka

V deseti letech měl
jsem nejlepší babičku
hned jak mě viděla
vařila mi polívku

já neměl srdce říct
že nudle a zelenina
chuti ani bříšku mi
nic nepřipomíná

tedy až na tyto
události, kdy vždy
děkoval jsem dosti
a když se nikdo nedíval

já talíř skrytě vylíval
jenže pak dál má naivita
nedomyslela to do ostražita
neb kopec nudlí za oknem

je kopcem nudlí před oknem
co roste horou každý den
kde soused kytky měl
tam skvěl se nudlí sběr

a že si toho nějak všim
tak naběh jednou ke dveřím
kdo mi tam zničil růžičky!
a já byl takhle maličký.