Živá báseň

Na parapetu
hledám stálou větu.
Báseň ztekla
a ozvala se v klarinetu
poupat slunovratu.

Chvilka živá
na triangl zazvonila.
Sama prstem políbila
v třepotu nánosů snů
hladila a se opíjela.

Žár zevnitř
oheň žlutý
bez jizvy
plamenem síly
roztančila.

Okamžik zastavit chtěla,
aby dvě těla byla nalezená.
Bez spárů přízraků
i šumů strachů.

Sonátou jara
si zahvízdala.

Kdo jí napsal?

To z nebe
strašilka zaskákala.
Holka malá.
Nevypočitatelná.
Zelená.

10.03.2022