V očích
V očích
Jednou ti takhle jdu
neb já občas chodil sám
a vidím srnku, co umírá.
Ležela na boku a měla
lesklé velké oči
chtěla se zvednout
a utýct.
Uletět zas do svých lanních let
A já si k ní sed.
V těch očích, neviděl jsem vášeň,
byla slza.
Nashledanou v tomto zázraku.
Jako volání hloubky divých srnčích očí.
A pak se zavřely...
Kopýtka teprv zvonila.
neb já občas chodil sám
a vidím srnku, co umírá.
Ležela na boku a měla
lesklé velké oči
chtěla se zvednout
a utýct.
Uletět zas do svých lanních let
A já si k ní sed.
V těch očích, neviděl jsem vášeň,
byla slza.
Nashledanou v tomto zázraku.
Jako volání hloubky divých srnčích očí.
A pak se zavřely...
Kopýtka teprv zvonila.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
"ač neviděl jsem vášeň" je divné, přece slza ani obecně není podmíněná vášní - to je nějaká nepovedená vsuvka s tím "ač", nebo snad byl hrdina zvědavý na "vášeň"? v této fázi básně útlocit nabírá známky sadismu
05.02.2024 10:59:51 | Ezop
Srnečky potkávám často, jsou milé, chápající jako lidé, určitě byla ráda, že na odchod nebyla sama.
05.02.2024 07:35:34 | Marťas9