Celým svým tělem, celou svou duší
volám do světa, ten o mne jen tuší.
Celou svou myslí, celým svým srdcem
křičím do světa: Ukaž se, pojď sem!
Kdo píše osudu knihu o životním zlomu?
Ukaž se, odhal se, ať vím přesně komu
mám poslat fakturu za předchozí služby,
ke komu směřovat svá přání a tužby.
U koho mohu vznést případný protest,
komu složit mám píseň na jeho počest?
Prosbu k němu mám snad moc odvážnou,
už však nechci být jenom tou rozvážnou.
Na krátký moment ráda bych nahlédla,
kapitoly své snad v rychlosti přelétla.
Asi jsem opravdu až příliš troufalá,
v životě byla jsem moc dlouho ospalá.
Snad budík uslyším a zvládnu vstát,
snad z postele vylezu, nebudu se bát.
Snad knihu odložím, už nebudu číst,
čtenářem byla jsem, teď chci jen žít.
Tam to jsi hezky vystihla. Nechápu však proč některým hodným normálním lidem to ten osud tak hnusně najnoval...
To mi hlava nebere...
06.02.2024 13:08:46 | Marťas9
Tohle bohužel asi nikdy nezjistíme...možná mají bídáci nějakou obranu stvořenou z jejich negativity, která odpuzuje další negativní věci...
07.02.2024 13:16:56 | Jupiterka
Život jednoho donutí, odložit knihu a už neodkládat .. rozhodnutí :) , zaujalo, Jupiterko
05.02.2024 14:17:06 | Otto Mann
Čtenáři být můžeme, ale nic se nemá přehánět...pro všechny ty životní kapitoly nezapomínat vyjít ven a opravdu je prožívat:-)
05.02.2024 17:00:12 | Jupiterka
přesně, leč pro mnohé dnes je jednodušší kliknout na odkaz, pustit tv a žít životy jiných
05.02.2024 17:59:24 | Otto Mann
Je pohodlnější jen pozorovat a nedělat vlastní rozhodnutí...s těmi je nutné počítat i s jejich následky a to ne každý umí a je ochoten dělat.
05.02.2024 18:37:01 | Jupiterka
Kdo by chtěl číst v knize osudu? Chtěl by člověk vědět, co se mu stane, jak jsou jeho kroky v životě určeny? Chtěl by tam jistě najít to dobré, co ho potká, ale co když tam najde i to zlé, nepoznamená ho to? Na co bude pak myslet více? Nejspíše by se obával toho špatného a nedokázal by se užít ty pěkné věci... Ale zase kdyby četl ve svém osudu, mohl by ho pak měnit, ne?
05.02.2024 14:05:15 | o3_gambit
Věčné dilema, je lepší vědět či nevědět? Je lepší být připraven, lepší se snažit vyvarovat se něčemu konkrétnímu? Nevedou pak ony kroky snažící se osud změnit právě k těm nevyhnutelným událostem?
Za mě asi lepší nevědět... žít jako by to bylo naposledy s tím, aby člověk sám se sebou vydržel a neměl ze sebe výčitky svědomí.
05.02.2024 16:58:36 | Jupiterka
Co člověk, to názor...jeden řekne - radši nevědět a to by mělo být správné, ale někdo jiný bude namítat, že by bylo výhodné ji mít a měnit osudové věci na neosudové...tím však změní osud dále, sobě i ostatním...protože když ovlivní sám sebe, ovlivní i to, co by se mělo stát jeho rukou a v jeho okolí... Zde si myslím, že je to nebezpečné, protože člověk zlomyslný by naopak mohl škodit ostatním v jeho držení - místo, aby konal dobro...
06.02.2024 09:00:09 | o3_gambit
Právě...nemůžeš ovlivnit chod svého života, aniž bys neovlivnil životy ostatních...a nastává morální dilema - má můj osud přednost před osudem ostatních?
07.02.2024 13:15:10 | Jupiterka
Moc krásné-trefné ;-)
Neb by mne také zajímalo, kdo píše knihu osudu ;-)
A na Tebe, milá Jupiterko, volám: "ŽÍJ!" :-)*
05.02.2024 13:37:41 | Ondra
Je schován, pod závojem tajemství odhodlán, že se nikdy neprozradí...
05.02.2024 16:55:45 | Jupiterka
Souhlasím naprosto s Mkinkou...ten závěr je skvělý!!!
A z vášnivé čtenářky... ještě vášnivější žena!!!
Vpluj a žij, sestřičko:-)***
05.02.2024 12:33:45 | cappuccinogirl
Žijme a promilujme, Ccinko? I tak se to dá přeneseno na tvou dnešní báseň interpretovat... ;-)
05.02.2024 16:53:36 | Jupiterka
Tahle interpretace se krásně hodí a tahle provázanost mne velice potěšila:-)***
05.02.2024 16:56:25 | cappuccinogirl
Nádherně jsi to popsala, moc povedené :)
05.02.2024 12:09:50 | Chane