O B Ě T I

Chci vám říct příběh o tom jak jedna dívka ztratila oči
roztekly se jako vzduch nad pouští
Jako pravé nefalšované jitro zdobící horký den
Ve snech je každá jako Martina
Pohybuje se ladně na všech čtyřech a čeká
... číhá na svou kořist

Její studené vlhké ruce se potí při pomyšlení na to
že by sama mohla být lovnou zvěří

Instinkt přežití neoklameš

Tak každou noc o samotě temný stín zrcadlí ty duše
co se nechají lapit do sladké pasti snů a představ

Nejsme vlci

Ani tygři

Jsme ovce na talíři těch co si nás dávají k snídani
Jen tajné doufáme že si toho naší blízcí nevšimnou
že jsme vrako lodi která jde nezadržitelně ke dnu
Její stěžně

- to poslední co vidíš -

Pomalu


Mizí


Pod hladinou