Temnosoumrak

když bloudím temnosoumrakem
své dlaně kladu na tvé rámě
- s tebou a přece sama -
sama sebou.

Když bledoměsíc trhá tmu
a šálí moje mámení
strnuloležím, hrozivě
zdvíhá se země.

Když dlaní přejdedu tvá citobedra
a ucho přiložím ti na břicho
otřásají se slušnozáklady
a já plynu.

Splynout
být vesmírem
být malosoučástí kosmu
být všeobjímajícím všudypřítomným bytím
zpodstatnělého já
- idea mysli sebe samé je fixní -
řekl moudrý dalajlama a pozvedl svou oranžovou kutanu
a já
já, součástí
hrozivotemnosoumraku
jsem.
S tebou, ale sama
sebou
jsem.