Vzpomínky na herce
Vzpomínky na herce
byl pro mou babičku
člověk číslo jedna.
Ráno jsem časopisy
proběhla
a pravdu měla.
Nevzdal se ženy,
I když byla Židovka.
Přežili válku
a o tom všem vypráví
Jana Včeláková, dcera.
Legendární milovník
a film Kristián.
Archív kinematografie
je poklad sám.
A vidím pořád babičku,
jak ani nedutá.
Eva tropí hlouposti.
Hotel Modrá hvězda.
Díky ní vše znám.
Romantika, něžnost
i hlas.
Nesmrtelná pohádka
drží žezlo v nás.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Jituško, tak jsem si teď připomněla díky Tobě základní informace o Oldřichu Novém, jehož filmy jsem rovněž měla ráda. Nevěděla jsem však o té jeho ženě, že ji bránil a odmítal se rozvést kvůli jejímu původu... ano, takový člověk si zaslouží úctu! A Tvá báseň je skvost!! Vynikající! :-)
Mnohokrát Ti děkuji, poučila jsem se u Tebe a získala pěkný vjem :-) A ještě připomenu, co jsem si zkopírovala z článku o Oldřichu Novém:
Jeho životním krédem bylo: “Smích je kořením života a dokud se člověk dovede smát, je živ. Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze.“
Pěkný večer, Jituško :-)
10.02.2024 18:58:45 | Helen Mum
Jojo, ještě že se filmy zachovaly. Tatínek má moc rád tu atmosféru staré doby, současné filmy se mu nelíbí.
Napsalas to moc hezky.
10.02.2024 16:28:11 | Rafinka
Zavřete oči, odcházím...
Pěkná, mkinko:-*
10.02.2024 09:59:25 | Žluťák