Vězněné slovo těžce strádá
a duši trhá na kusy.
Nad mukou slunce nezapadá,
ani to nezkusí.
Věčně ho bičují odpadlíci
a utahují mučidla.
Potkani a švábi nepřející,
jak hřebcům udidla.
Slova pak roztrhají na písmena,
z nich skládají ta svá.
Myšlenka nezůstane poražená,
v paměti zůstává.
Obsahově moc krásně napsáno. Super.
14.02.2024 15:34:03 | Rýmovník
To je výborná báseň, až jsem udivená, jak se Ti podařilo napsat takovýto text o svobodě slova... moc se mi líbí!
10.02.2024 18:00:17 | Helen Mum
Skvělej jsi, Kane!!! Skvělej!!! Víc nedám, je to síla! Rozdejchat to musim.
10.02.2024 10:50:40 | cappuccinogirl
Dýchej děvče, dýchej s kyslíkem je život hezčí. Díky za komentář. :-))
10.02.2024 10:57:06 | Kan
S kyslíkem je život jedinej možnej:-):-):-)*
Jo, mám rozdejcháno...a kafčo mi to jistí. Takže dobrý:-)*
10.02.2024 13:10:42 | cappuccinogirl