Musím tě nevidět

Nebe se zatáhlo
Ale ještě neprší
Deštníky a pláštěnky
Pondělní cirkus a obecenstvo kam se podíváš
Prošlapané boty
Jízda autobusem až na konec světa
Vědět zda v tom ještě jsi nebo už ne
Svézt autem tu kterou mám rád
Ne tu kterou miluju
Zalévat květiny na parapetu
Nakoupit
Večer usnout při zapnuté televizi
Pro jistotu si nic nemyslet
Ale mít hlavu plnou obav a strachu
Hrát si
...na člověka
Tahle doba je tak akorát k tomu
Aby se člověk zastavil a ohlédl se zpět
Jsou vidět stromy v lese a kopce na kterých stojí vysílače
Sníh pokrývá stezku kterou jsem tak rád chodil na jaře
Doma se povalují dva prázdné klobouky
Svět za žaluziemi je tichý ale barevný
Tráva bude zase zelená
A nebe azurové modré
Všechno zase bude
Krásně
Pomíjivé
Až rozkvetou třešně
Bude to teprve rok
A tři měsíce před koncem
Svět za oknem bude zase nadějný a vřelý a krásný

Jen pokaždé když se ti pak podívám do očí
nebe se zatáhne
A ani potom ani teď
pořád ještě vůbec neprší

...