Svornost pro lásku...

Ať jsi sám a nebo sami, nejsme spolu svorní k jeho lásce - přivítání.
Každý ve své díře - víře menší, nebo větší, svoji pravdu stále věští.
Mnoho slov a žádné dílo, co by pravdu prozradilo.

Temný rytíř v bílém rouše do tvrdého chleba ztěžka kouše.
Bílý rytíř mnoho slov, plné břicho a pláč vdov.

Útoky a nenávist, i když zatím SLOVNĚ, co je víc?

Bolí to, když světa bol - přehlíží se...
Boje, války nikdy více.

Copak ztratila se rozumnost?
Snad láska už nic neznamená?
Prosím znovu o svornost a lásku zdvihnout na ramena...