Pohlazení
Pohlazení
Otevřel jsem okno dokořán
a ucítil jara pohlazení,
prvními paprsky polechtán,
jeho první okouzlení.
Mezi první jarní květy,
položil jsem tělo své,
bez jediného slova jediné věty,
užíval přítomnosti tvé.
Bez jediné věty bez jediného
slova,
nebyla cítit zášť nebyla cítit zloba
bez jediného slova bez jediné věty,
vnímám teď jinak ty naše dva světy.
Ty jsi tam a já v jiném světě,
teď míjíme se bez pozdravu,
již netoužíme po odvetě ,
nemáme láskou plné srdce ni hlavu.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
pohlazení (jara) - paprsky polechtán (já) - jeho (jara) okouzlení
básník může všechno, ale lépe je vyjádřit se plynule, netrhat věty, básnička není asi dobře nazvaná, spíš tu jde o kontrast jara a smutku v duši, o neradostné uvažování, materiál je zřejmě kvalitní a básník se snaží ho upřímně vyhodnotit, nepřikrašluje a občas použije hezké nefrázovité vyjádření (už netoužíme po odvetě)
16.02.2024 07:16:44 | Ezop
Jaro, pohlazení, vzájemné odpuštění, báseň čistá a dává nahlédnout do vnitřního světa i osobitého a znovu rodiciho se já s novým ročním obdobím.
16.02.2024 04:00:16 | mkinka