Odhodlanost.
Odhodlanost.
Bárka se na vodě kolébá,
v ní rybář starý, unavený.
Sám vydělat musí na chleba
a lék nemocné, své, ženy.
Syna moře mu, dávno, vzalo,
dcera odešla do světa.
Dnes do sítí ulovil málo,
už, ani, racek s ním nelétá.
Dívá se na své sedřené dlaně,
dávný slib, co dal, jej žene.
Den, co den vstává odhodlaně,
vytáhnout sítě, plné, obtížené.
Na břehu rybář posedává,
sítě, dnes, nové splétá.
Racek se vrátil, křídly mává:
...stalo se na konci léta.
Komentáře (16)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kam se hrabe ta o rybáři a zlaté rybce - ta je celá o nenasytnosti, tenhle tvůj příběh je o oddanosti a vryl se mi do duše, do srdce, to je jedno kam, prostě je ve mně. Děkuji.
Krásný den přeju.
16.02.2024 11:48:12 | cappuccinogirl
To jsem rád, že se ti báseň líbí. Děkuji za komentář a přeji ti vymlsaný den. :-))
16.02.2024 11:56:21 | Kan
Vymlsaný, pročpak to???
Já mám dnes k obědu dušenou mrkev:-):-):-) Je to dost dobrej oběd - k vymlsanýmu dni???:-):-):-)*
16.02.2024 11:58:39 | cappuccinogirl
Děvče, děvče, vymlsaný, přece, znamená " ten úplně nejlepší" to nemá s jídlem co dělat. Děvčico, vidím, že máme ještě dlouhou cestu před sebou, ale já mám času dost. Dušená mrkev je dobrý oběd, ALE, záleží na tom jak se připraví. Pokud jsou to vařené brambory, mrkev připravená samostatně a kousek extra připraveného masa,
pak nic moc. Jak si to připravuješ ?
16.02.2024 12:06:34 | Kan
Ty zvědavečku... moje dušená mrkev je velký mňam:-) I bez masa. Na kostičky mrkev, podušená na másle, osolit, malounko cukru, malounko láku z domácích zavařenejch okurek. Jak říkám je to mňam. Pro mne takhle. Ale ostatní k tomu maj rádi to masenko, takže to fakt dělám taky a jo, musim bokem, bo jedna moje dcerka mrkev nejí a kdybych to spojila dohromady, nesnědla by mi to...mám to holt v tom vaření někdy těžký... prosimtě nepiš, že kdo nechce, ať nejí a veme si rohlík třebas...za tohle myslím ta moje princezna až tak nemůže, ne že by byla zmlsaná, ale mrkev jí dělá až fyzicky blbě... je jediná, koho znám, kdo to takhle má:-(
16.02.2024 12:17:20 | cappuccinogirl
Každému něco nejede. Moje máti a následně i moje žena, dělala a dělá, podobně, jako guláš. Když je maso skoro hotové přidá nastrouhanou mrkev a za chvíli je hotovo. Ani není poznat, že je to z mrkve. Ten tvůj odlehčený model by u nás neměl úspěch. Dnes jsem četl tvoji diskuzi, kde se řešila témata diskuzí. Tak čekám, jestli se někoho nedotkneme tímto kuchařským koutkem. :-))
16.02.2024 14:28:37 | Kan
I kdyby jo, Kane, kdybychom se dotkli, je mi to fuk. Dušená mrkev je dušená mrkev, tam musí bejt cejtit:-) Proto ji přece vařím... takže žádný strouhání, já ji přiznávám kostičkama, ať je pěkně vidět...a naši dlabou a chutná... je to takový to klasický dětský jídýlko pro mrňata, určitě jsi na něčem podobným taky vyrost:-):-):-) Jen ta jedna dcera se mrkvi vyhne:-)
16.02.2024 14:33:47 | cappuccinogirl
To víš že jo, ne sice v této podobě, ale ano. Když já byl mlaďoch, tak se se mnou nikdo nemazlil. Lítali jsme furt venku a hladoví jsme byli jak vlčáci. Nám stačilo něco teplého na talíři, a, co to bylo, na to jsme se ptali až potom, aby nám ten talíř nesebrali. Jediné, co jsem nemohl spolknout, byla hrachová kaše, nebo křenová omáčka. To bych umřel. Dnes mi to nevadí. :-))
16.02.2024 15:45:56 | Kan