Černá tvář
Černá tvář
Domy si k spánku lehly
Jako lidé
Stáhly na sebe tmu
Až po samý krk
A nastavená chvíle popraskala...
Přes spáry puklin
Se přesypal prach hvězd
A byl to ten čas, kdy nelze milovat své vlastní neštěstí
Neboť bylo všech mých bližních...
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Verzály, jak já je nemám rád...
Asi stará škola, ale mě učili, že velké písmeno na začátku ukončuje tečka, vykřičník, otazník.
Holt někdo, jako já, čte i očima.
Asi budu vždycky za rejpala.
Text je supr, ale mno...
18.02.2024 05:46:42 | Marcone
Marcone, tak to Tě ale učili v případě, že šlo o kterýkoli jiný text. Tam to pak dává smysl, aby věta byla ukončena tečkou, apod. :). Ale určitě ne v případě básní. Tam si myslím, že má autor zcela volnou ruku. A to je na poezii krásné, že se autor může vyjadřovat přesně tak, jak to cítí, i co se týče interpunkce :). Takže tady je to za mě úplně v pořádku.
18.02.2024 21:29:28 | ukrytá v máku
To je velice neobvyklá a zajímavě pojatá báseň, Radku, moc a moc se mi líbí... rovněž si ukládám k oblíbeným, děkuji :-)
17.02.2024 17:38:24 | Helen Mum
Souhlasím s Frrrráčkem. Silné řádky, velmi oslovující. Dotkly se.
17.02.2024 16:15:04 | cappuccinogirl