BOD ZLOMU
BOD ZLOMU
Anotace: ( Říká se, že ten bod zlomu je někde kolem dvaceti let, ale nevím... )
Už ani nevím
kdy přestal jsem se rodit
a začal umírat
pud sebezáchovy
nutil milovat
a plodit
zubatá několikrát
můj život chtěla odpískat
už ani nevím
kdy přestal jsem snít
nevím
kde je ten bod zlomu
kdy přestáváme růst
a začínáme hnít
Komentáře (5)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
K zamyšlení... Je ten bod jen jeden, nebo je jich víc a člověk po nich běží jako po schodech (někdo nahoru, někdo dolů). Moc pěkná báseň. Dávám STéčko, pane :-)
18.02.2024 12:13:10 | Rýmovník
Řek bych, ze do dvaceti se ustaluje povaha. Ta už pak zůstane víceméně stejná. Asi. A hnití je o podmínkách. I hnití lze zastavit a nahradit regenerací :)
18.02.2024 07:52:16 | Narragan
"Hnít" je metafora pro stárnutí, když je ukončen proces vývoje, ( dětství,puberta) tělo začne odumírat. Někde tam je ten bod zlomu, kdy začínáme umírat. Sice se nám některé buňky obnovují, ale ten proces je neodvratný. Díky za návštěvu.
18.02.2024 08:31:26 | Jiří I.Zahradník