Hvězda

 

Černočerná tma, hluboká temnota, 

měsíc dnes nevyšel, naprostá samota. 

Jen hvězdy zářivé čerň rozbíjejí, 

samy ani netuší, odkud pocházejí. 

 

A nikde nikdo, jen ty a tma. 

 

Tu však pohyb koutkem oka zachytíš,

nebyl to sen, šestým smyslem vycítíš.

Rychle se otočíš, na nebe pohlédneš,

do budoucna snad trochu nahlédneš.

 

Padá hvězda - víš, co to znamená...

 

Tu vzpomeneš si na své přání,

to tajemství, které se chrání,

to, po němž tvé srdce prahne,

to, jenž do života snad tě vtáhne.

 

Však tušíš, které myslím. 

 

Hvězda padá, vyslov přání,

aspoň v mysli, co ti brání...

Hvězda spadla, snad jsi to stihl,

Splní-li se, štěstím bys zjihl. 

 

Konečně...