Jsou to světy paralelní,
každý z nás je v tom svém.
Život jak jeviště divadelní,
kde střetává se ten náš sen.
My, herci v tragikomedii,
která nás tak moc baví,
učíme se života teorii,
v rolích jsme ti praví.
Na jevišti si pohráváme,
život je však tvrdý.
Do světů svých se podíváme,
režisér je hrdý!
Přesně tak to je - jsme herci v našich životech, ale měli bychom být i režiséři, ale né vždy se to daří..
Moc pěkně jsi to napsala, Jupiterečko milá :-)*
27.02.2024 09:42:33 | Ondra
Ondrášku, připadá mi právě, že režisérem mého života je někdo jiný a moc se musí bavit, jak jej žiju :-D ale aspoň je sranda...
27.02.2024 11:31:39 | Jupiterka
Ondrášku, připadá mi právě, že režisérem mého života je někdo jiný a moc se musí bavit, jak jej žiju :-D ale aspoň je sranda...
27.02.2024 11:31:34 | Jupiterka
Můj život je jak hořkosladkej film:-)
Ale to je asi ještě dobrý...
Horší by byl krvák nebo horor:-)
Bezva dílko, sestřičko:-**
26.02.2024 21:36:34 | cappuccinogirl
Ten horor by byl i na mě až moc... hořkosladká tragikomedie je takový asi nejpodobnější výraz:-D a děkuju, taková dnešní rychlovka.
26.02.2024 21:46:55 | Jupiterka
Rychlovka??? Tož to ti musím říct, že báseňkový sprinty ti jdou...:-)
26.02.2024 21:52:10 | cappuccinogirl
Víš, jak to je, někdy to jde, někdy ne...dnes mi ze srdce spadl jeden obří strach, který se vlastně jen o trochu zmenšil a odvalil na následující týdny a měsíce, ale pro dnešek to byla potřebná úleva. Takže dnes to šlo nějak samo.
26.02.2024 21:56:54 | Jupiterka
Jupí kdybych mohla nějak pomoct,dej vědět, jsem tu!!!
Jen ti řeknu co si myslím - co se ti podařilo odvalit jednou, podaří se ti i podruhé, jsi silná!
26.02.2024 22:03:23 | cappuccinogirl
Tohle je něco, co nezáleží na mě, ani na někom jiném, musíme prostě jen čekat a doufat, že vše bude ok. Každopádně moc dekuju, jsi zlatá!
26.02.2024 22:06:45 | Jupiterka