Rozjímání

Stará vrba svou korunu

nade mnou teď sklání

a mě přepadlo v jejím stínu

nad životem rozjímání.

Jsem či nejsem v životě

jen pouhý host,

který zažil lásku její pády,

bolest a na sebe i zlost.

Na jak dlouho mám 

zde propůjčený čas,

než stářím zřídnou kosti

a zešedne můj vlas.