Dospělost

Na úsvitu války si beru zbroj
a pak už mi stačí jen jeden krok,
abych sám nalezl trápení zdroj,
zjistil, proč každý, kdo vyrost, je cvok.

Všichni se změnili, když vyrostli,
možná jsou ve ztrátě, možná v zisku.
Přišli o úsměv při honbě za radostí,
pro dálku nevidí, co je blízko.

Asi mě čeká tatáž pouť, oblak
fetu dětství snad leží pode mnou
a padá nejedna dětská modla,
všichni z mé legie pyšně vzhůru jdou.

Avšak stále vím, jak dětství voní,
bláhovost a čirost - věrní patroni.