Na konci cesty
Na konci cesty
Anotace: Když naděje není, právě tehdy se ukáže pravý bojovník. (Vypůjčený motiv včerejšího Gambitka - děkuji!)
Tam, kde končí cesta a není naděje,
když soumrak je věčný a nic se neděje,
když tma v duši bolí a v srdci jsou střepy,
když osud tě zasáhne a facku ti vlepí.
Kdyz světlo je vzdálené a tma tak hutná,
tehdy a právě jen je přítomnost nutná.
Víra, že bude líp, že vše ty sám zvládneš,
že svému osudu jen svou vůlí vládneš.
Tak zuby zatni a koukej bojovat,
neboj se risku a světu vzdorovat.
I kdybys nakonec měl na duši šrám,
ten největší nepřítel jsi sobě ty sám.
Komentáře (35)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Napsalas skvěle...věřit se musí a bojovat o každej den, aby byl co nejvíc fajn, taky...:-)** Poslední věta je silně pravdivá, díky za připomenutí:-)
06.03.2024 18:35:22 | cappuccinogirl
Uvědomuju si to většinou v krizích... zpět mě stahuje můj vlastní strach, něco udělat, neudělat...ale naději mám vždy, i když nesmyslnou, tohle je ve mně velmi silně zakořeněno.
06.03.2024 22:28:13 | Jupiterka
Největší nepřítel je sám člověk. To je pravda.
06.03.2024 16:01:44 | Paulín
Největším nepřítelem...ale když ho zvládneme porazit, překonat sebe sama, ta výhra je největším vítězstvím, jakého lze dosáhnout.
06.03.2024 22:34:25 | Jupiterka
Pravdu díš :-)
Skvěle a trefně napsáno, milá Jupiterko :-)*
06.03.2024 15:17:53 | Ondra
Děkuju, Ondráši... občas tu pravdu vskutku mám (i blesk jednou musí udeřit :-D)
06.03.2024 22:29:34 | Jupiterka
:-D
Věřím, že ji máš častěji, než jen občas ;-)*
06.03.2024 22:50:19 | Ondra
Asi máš pravdu, ale pst, nikomu dalšímu to neříkej, ju?
07.03.2024 15:05:13 | Jupiterka
Jasaaan - jsem jako hrobka ;-) :-D
07.03.2024 16:00:21 | Ondra
Na tebe je spoleh, chlape :-D
07.03.2024 16:23:41 | Jupiterka
:D Jako hrob - KAAAA :D ;)
07.03.2024 16:54:57 | Ondra
Jestli ty nebudeš nějaká oživlá mrtvola.
07.03.2024 17:19:18 | Jupiterka
Anooo (už dlouho), ale pšt, nikomu ani muk ;-) :-D
07.03.2024 17:40:17 | Ondra
Neboj, mlčím jako indiánské pohřebiště :-D
07.03.2024 17:46:16 | Jupiterka
:-D
.., nad kterým se vznáší klid a mír :-)
07.03.2024 18:14:11 | Ondra
Kdepak, klid a mír tady nehledej. Jsem začarované pohřebiště, kde straší duchové dávných indiánů.
07.03.2024 18:23:00 | Jupiterka
...tak proto slyším z těchto míst prastaré bubnování...
Bum Bum Bum - Bum - Bum - Bum - Bum Bum Bum
Ten rytmus - mi něco - připomíná... ;-)
07.03.2024 18:55:24 | Ondra
Jakoze nekoho pohrbili zaziva a on vola o pomoc...chudak skoro rozlozeny :-D
07.03.2024 19:18:27 | Jupiterka
:-D
Velmi blízko, má milá... To duše volají o pomoc, neb jim nebylo umožněno v klidu odejít z tohoto světa... Jejich kvílení je slyšet pouze v noci - v absolutním tichu - kdy bubnování na chvíli ustane... Jako třeba TEĎ! Slyšíš?!
07.03.2024 19:44:04 | Ondra
Ondrášku, už ty houbičky nekonzumuj, jo? To kvílení je vítr, který tam fičí...
07.03.2024 21:21:49 | Jupiterka
Jupiterečko na nebi zářící, měl jsem jen TAAAAAAK malinkou - červenou... Tak dobrá, už se jich nedotknu! Ale kvílí to krásně, že?! :-D
07.03.2024 21:46:05 | Ondra
Ta tvá je jako kdyby navazovala na tu mou, kdy v té mé není naděje, tak ty ji tam vidíš:-)* a pak následně bojuješ...ale je potřeba na té své cestě najít sama sebe a bojovat svou vlastní silou, nespoléhat se na pomocnou ruku z venku... pokud však přijde, je v pořádku ji přijmout...
06.03.2024 13:46:09 | o3_gambit
Život je o nacházení sebe sama...a o boji za svůj osud. Kdo jiný by to měl dělat za nás, když toho nejsme schopni my sami? Prvním bojovníkem v přední linii je člověk sám...a teprve pak se k němu mohou připojit ostatní.
06.03.2024 22:33:15 | Jupiterka
Velmi hluboké a povzbudivé, drahá paní Jupiterko.
S úctou Liora.
06.03.2024 12:05:16 | Tóny duše
Jsem moc ráda, že se líbí, milá Lioro :-)
06.03.2024 22:31:02 | Jupiterka
:-)
07.03.2024 06:06:32 | Tóny duše