Už chodím dlouho po světě,
a ledacos v něm prožil.
Když dvořil jsem se koketě,
i báseň já ji složil.
Nohy mě kdys vodívaly
křížem krážem světa.
Víly se mnou tancovaly,
vždy na konci léta.
Cesty kříží se a pletou,
jedna jde tam a druhá zpět.
Jabloně kolem nich kvetou,
a za nimi jiný je svět.
Že se ti ty cesta popletly, až k nám jsi nedošel, poutníku:-)*
11.03.2024 10:33:57 | cappuccinogirl
To máš tak, život je jako hra " chodí pešek okolo...", buď trefíš, anebo netrefíš. :-))
11.03.2024 11:51:21 | Kan
Trefnej koment...i ten pešek trefil... bouchnul asi silnějc, než měl a kolem hlavy jiný hvězdičky se roztočily:-):-):-) A omámily poutníka:-)*
11.03.2024 12:35:33 | cappuccinogirl
My chlapi to máme tak: nemáme na botách kompas, tak se spoléháme na paměť, a jak je to s chlapskou pamětí ? To ví každý ! :-))
11.03.2024 14:22:16 | Kan
tak řekněme, že naprostej pochop:-):-):-)*
11.03.2024 14:25:08 | cappuccinogirl
:-))
11.03.2024 18:21:50 | Kan
Každej úsměv potěší, je skvělý, že to víš a nešetříš:-)*
11.03.2024 19:37:34 | cappuccinogirl
Úsměv a pochvala nic nestojí, avšak povzbudí a potěší. Kdo jimi šetří, má chudý život bez radosti. :-))
11.03.2024 19:42:24 | Kan
Kdo úsměvem šetří, většinou ani neví, jak moc chudej ten život má, byť mu v kapse cinkaj zlaťáky:-(
11.03.2024 19:47:53 | cappuccinogirl
Možná, že ty zlaťáky jsou to jediné, co v nich vyvolá emoci podobnou radosti. :-))
11.03.2024 19:53:44 | Kan