Kousek z mého já ti dám
než slunce protne noc,
ve svém sevření tvé tělo mám
než nad námi ztrátí svoji moc.
Se svítáním vstává nový den
a vůně kávy proťala můj byt
o krásné noci zůstal pouhý sen,
ve kterém opět bych chtěl s tebou být.
S ranním rozbřeskem ztrácím tvoji tvář
a můj sen byl jen pouhou banalitou
po té noci ztrácím ve svém nitru zář
prázdné lože je smutnou realitou.
Kousek z mého já ti dám
a rád bych vrátil zpátky čas,
leč přehnané požadavky mám,
již někdo jiný
slyší tvůj hlas.