Ležím tu ve tmě
Ponořen v samotě
Snažím se spát
Topím se v prázdnotě
Ve vzduchu ucítím tu nádhernou vůni
Parfém, kterým voní mé vzpomínky na lásku
Už nejsem tu sám, přiléháš ke mně
Má bolest v srdci rázem odhazuje masku
Cítím ten dotek, který tak dlouho mě nezahřál
Tvé polibky, co zaháněly chmury do dalekých míst
Tvoji ruku, jak svírá tu moji a tiskne ji pevně
Chci takhle zůstat a zas v tobě smět číst
Tvůj stisk však povoluje, vůně se vytrácí
Proč nemohu se pohnout a znovu přivinout tě k sobě?
Temnota je zpět, samota ji doprovází
Byl to jen sen. A pocit jménem láska ... je zpět ve svém hrobě.
A co takto..protrel jsem si oči a ty si přála krásné ráno a tobě v ruce se kotě smalo
15.03.2024 12:37:38 | mkinka
Jako závěr by to bylo krásné, ale chtěl jsem být realista. A realita je bohužel trochu černější. Ale děkuju za komentář, Jituško:-)
15.03.2024 15:03:58 | fisus
Chtěla jsem potěšit a přeji pěkný den z Prahy.
15.03.2024 15:06:00 | mkinka
Určitě jsi potěšila :-) Zdravím tě ze svých rodných Rokycan.
15.03.2024 15:08:05 | fisus
Já bych napsala: Buď vděčnej za každou takovou chvilku, kdy lásku cejtíš, kdy vůbec CEJTÍŠ... city patřej k člověku a láska je nej:-)**
Tož todle je ta vzkazová půlka zalitá sluncem...
Teď, páč je to vzkaz pro tebe, tož průtrž slovních mračen... Je ten život někdy děsně nefér, že joooo??? Taky to vim, neboj:-)
Navzdory všemu, mějme se co nej:)**
15.03.2024 12:32:29 | cappuccinogirl
Díky za koment. Už se zase učím své chmury transformovat do psaní. Už jsem si i napsal nějaký ten drabble a pomáhá to. I do povídek to dávám, jen je zatím píšu jen pro sebe do notesu.
15.03.2024 15:06:58 | fisus