Stanice naděje

Nehty a nehtíčky

skřípají do oken

aby si oslepla

pro skelný prach

ohnivá pod víčky

perleť a nebo jen

sluneční závoj ti

obléká nach

červánky sedají

na staré koleje

a ty se rozběhnou

a budou stát

budou tam kde mají

cesty své naděje

až měsíc vyjde

ze stříbrných vrat